Historické hodnoty města, vesnice a krajiny
Vesnická sídla v Pardubickém kraji | Ludmila Stará
Vesnická sídla v České republice zastupují většinu plochy státu, naopak populace v těchto sídlech většinou klesá ve prospěch měst. Tento článek se zaměřuje na vesnická sídla v Pardubickém kraji, představuje analýzu způsobu založení sídel, hustoty osídlení, trend růstu a poklesu populace v jednotlivých katastrech. Dále je pozornost věnována lánovým vesnicím. Zde je věnován prostor jejich zastoupení v různých částech řešeného území a jsou představeny druhy těchto vesnic zastoupené v řešeném území. Poslední část článku je věnována konurbacím lánových vsí kdy, někdy i různé, lánové vesnice srůstají do sebe. Jsou představeny konurbace v kraji a rozebrány základní formy konurbací v kraji.
Obraz veřejného prostoru centra města | Tereza Šťastná
Článek s názvem Obraz veřejného prostoru centra města Ústí nad Labem, jeho transformace, limity avýzvy se zabývá primárně lokalitou centra města a jeho bezprostřednímu okolí v časovém horizontu 20. století po současnost. V úvodu se zaměřuje na stručné shrnutí historického, politickosociálního a urbanistického kontextu dané doby a místa. Vyzdvihuje časové milníky a události, které se zasloužily o jeho transformaci. Dále pak rozvíjí otázku současných limitů a analyzuje obraz města z pohledu široké veřejnosti. Na závěr se věnuje možným budoucím výzvám a zahraničním analogiím, a to převážně ve vztahu centra města a plánované vysokorychlostní trati i jejímu novému vlakovému terminálu, dále pak v otázce adaptace průmyslových areálů a možnosti zachování hodnotných staveb průmyslového dědictví. Má nový terminál ambice stát se novým centrem města? Jak vymezit hranice rozvoje města a zachovat tak paměť místa pro další generace? Článek vychází z tématu disertační práce s názvem Transformace urbanistického vývoje městských jader historického regionu severních Čech v průběhu 20. století, na příkladu města Ústí nad Labem. Disertační práce se nachází v druhém roce řešení.
Historická průmyslová krajina a udržitelný krajinný design | Petra Boudová
Devatenácté století bylo začátkem významné historické etapy rozvoje vědy a techniky, kdy průmyslová revoluce přinesla zásadní změny ve struktuře osídlení ovlivňující dodnes vzhled a využívání sídel a krajiny. Identifikace a porozumění hodnotám, které představují industriální památky a historické industriální krajiny, přináší prohloubení poznání, jakým způsobem člověk krajinu přetvářel. Historické průmyslové krajiny mohou dnes být velmi hodnotnými také jako nositelé přírodních hodnot; jejich významné určující prvky mají dnes významné postavení v krajinné struktuře, stoupá i význam těchto míst jako biologicky cenných stanovišť. Potřeba ochránit kulturně-historické i přírodní hodnoty naplňuje myšlenku udržitelného rozvoje. Změny v tomto území by měly být prováděny za pomoci citlivého plánování a to s ohledem na zachování jak hodnot historické industriální krajiny, tak ekosystémových funkcí a pozitivních udržitelných hodnot v krajině. Obsahem příspěvku je rozpoznání tohoto typu památek a hledání přístupů k jejich záchraně. Jsou nositelem kulturních hodnot, biologicky cennými stanovišti i důležitým veřejným prostorem pro místní komunity.
